Tři způsoby jógové praxe – Prashantaji class

14.08.2018

Těším se dnes ráno na Prashanta; po týdnu. Ráno jdu o něco dřív, dávám podložku dopředu, i když vím, že během prvních 10 minut budu úplně jinde v sále s jeho škatulaty hýbejte se. 

Docela překvapení po ránu, je tu těch 40 Japonců (nevím zdá se mi už, že jsou všude jenom Japonci, možná 50-60, těžko se to odhaduje, do toho pár číňanů, tak nevím) Takže s překladem. Říkám si ha, to jsem zvědavá, jak bude překládat Prashnata, který je těžko pochopitelný obecně, natož v rychlosti lekce tlumočení. Mají jít vždy na nějakou lekci ve svém extra sestaveném programu, aby viděli různé úrovně a způsoby vedení. Ranní 6:00 v pátek jim dal Raya dost krutě zabrat. Takže se vyndavají všechny pomůcky zezadu sálu ven na balkony, a lidi jsou úplně všude, pane bože, to bude hrůza, ale blikne mi hlavou, důvěřuj Prashnatovi, a on to určitě perfektně zorganizuje.

A taky že jo, nejen že mluví pomaleji, jasněji, dělá pauzy pro překlad, alespoň v první hodině, ale když tlumočnice neví slova jako sagacious, nebo jeho slovní hříčky excerciseness, pacifyiness, excerholic apod. tak dává synonyma, a opisuje, nebo to nechá, ať si s tím poradí a jede dál. Prostorově ty lidi precizně směruje, která skupina se má kam přesunout, zezadu jdou ke stěně na lana do psa, vpravo jdou na lanovou stěnu na "lano 1", "mat people" zůstávají sedět, "rope people" jdou dozadu a mění se.😊 Je to jako v orchestru, každý dělá něco, a dohromady vzniká celá jeho hluboká symfonie a vědomí proměňující lekce.

Prvních 10 minut mi běží hlavou ježišimarija, to je opruz, to si nemůžou jít cvičit v jiný termín, mě to vůbec nezajímá tady poslouchat nějaký překlad, ať sem nejezdí, když tomu nerozumí. Poslouchám Prashanta, "involve necessary body, mind, breath awareness, uvědomuji si během krátké chvíle, že jsem v postoji ega, vadí mi, že JÁ nemám tu lekci, tak jak jsem očekávala, a vlastně to chci jen pro sebe. 

Prvních několik pozic mi stačí k tomu, abych si to uvědomila. "Intensify your breath, awareness, body efforts." V docela krátké době, až jsem z toho v šoku, se mi z toho podaří vystoupit, na což jsem hrdá hned jak si to uvědomím, že ten vnitřní hodnotící negativní kritik je pryč. Ano je to lehčí, když je člověk v lekci veden, ale přesto jsem šťastná a vděčná za takovýto moment překliku. 

To jsou moje pravé odměny této cesty. Toto je pro mě nejcennější přínos veškeré mé jógové praxe a veškerého snažení, tahle svoboda na dosah od těch návykových stavů uvnitř. Najednou je to pryč a já pozoruji, neutrálně, vyrovnaně, ano toto je takto. Přestávám bojovat a pak už jedu jen na vlně bytí a absorbuji jeho moudrost celou svojí existencí. Začala jsem pozorovat, co dělá mysl. Mysl teď není ztotožněná s tím, co je venku. Klíčový je moment, když začneme zažívat tyto okamžiky nejdřív náhodně útržkovitě po nebo při praxi, a časem i kdykoliv a kdekoliv se právě nacházíme. Mysl začne nahlížet sama sebe. Když přestaneme řešit, co ti ostatní dělají mě, ale začneme pozorovat svůj myšlenkový a prožívací proces, co to dělá se mnou, jak to působí na mě. 

Mrkněte na ten rozdíl v prožívání:

  • Tamto mi vadí (líbí), tohle je dobře (špatně), tohle jsou moje boty, tamten je makovej (jahodovej), oni cvičí takhle, on učí takhle, oni se tam hádají v tý skupině bla bla bla = identifikace s já, ego v tuto chvíli řídí, prvotně všechno dělám kvůli sobě, a ještě k tomu nejlíp a pro sebe a všichni mi jsou úplně ukradený, já já já mně moje pro mě, já jsem dobrej, protože mám ....dosaďte si každý pro sebe (rodinu, krásný děti, joga studio, auto, hezký vlasy, tělo, jsem rychlý, jsem klidný, jsem pokorný, chytrý....)
  • Pozoruji, co dělá mysl, sleduji, že se mi něco líbí nebo nelíbí, vidím a sleduji ten stav uvnitř, že se rozčiluji na někoho, vidím, že jsem teď pod vládou ega, pozoruji, jak vnitřně hodnotím (kladně nebo pozitivně), jak bojuji, sleduji a vím o tom co se ve mně děje. Mám trochu odstup a proto vím, že toto prožívání smyslů je jen uvnitř mě, a nemá to co dělat s tím co je venku. Je uplně jedno jaká situace to vyvolává, jaký to je důvod. (Člověk vedle mě může při té samé lekci a situaci s 50 Japonci mít třeba extázi :D kdo ví) I kladné a pozitivní stavy jsou rušivé - ten Prashant je skvělej, jé to mám teď skvělý vibrace po těle, jé to mám skvělou koncentraci, pořád je to hodnocení, který narušuje vyrovnanost.
  • Druhý stav výše vezmu a uvědomím si, jak je to nereálné, neužitečné a zbytečné, a že to vytváří mysl. A jdu do přítomnosti, pustím to, ať si dál myslí co chce, a jdu do ticha a vyrovnanosti za tím. Myšlení a návykové negativní (pozitivní) myšlenky odplynou a je ticho a klid uvnitř.
  • Chvíli je harmonie, soustředění, klid, mír. Po nějaké době vnitřního blaha v bytí (internal bliss) se mysl ztratí, opět odejde. Ty stavy nejsme schopni udržet. To je další z 9 překážek na cestě: Anavasthitatva = nestabilita, uklouznutí, neschopnost udržet čeho jsme dosáhli. Pak se to celé opakuje znova většinou :D ale na jiné vnější téma, mysl vymyslí zase něco originálního, vždy přijde s dalším originálním problémem a jede znova bla bla bla, a zase pozoruji a pouštím.  


Asi tak bych to popsala jednoduše. Takto se mysl čistí, skrze tělo, pro tělo, v těle, na těle, tělem. Takto se čistí a vychází skrze tělo a mysl samskáry. Ty vysvětlím asi v postu v rámci Vipassany.

V prvním případě jsem ztotožněná/ý se situací a většinou reaguji, jak jsem zvyklá/ý a jak je to naučené. V druhé případě jsem pozorovatelem a svědkem a tím pádem mám odstup a když stav svědka udržím, možná počkám s reakcí a budu reagovat moudřeji a klidněji. Ve třetím bodě proměňuji a pouštím, pokud neutrálně pozoruji a tím se osvobozuji od navyklého stavu, případně od reakce, která může způsobit akorát problém či konflikt. Ve čtvrtém bodě stav klidu a niterného pročištění. A celé to kolečko jede znova. Ale ten negativní stav je už třeba mírnější a proces rychlejší. Příště už uvědomím rychleji, přijdu na něco rychleji, pustím rychleji, kratší dobu se něčím v hlavě zabývám. Stav (cokoliv pozitivního/negativního - uvědomění stavu - pozorování - vyhodnocení užitečné neužitečné - rozhodnutí nechám si ho/ pustím ho - když ho pustím osvobození - když jsem nevědomá líná, zůstávám v něm a dál mě ovládá - na základě stavu reaguji atd... Když mám slabou mysl, návyk zůstává, temnota zůstává, a jasnost nemá šanci, a znova zažívám určitou situaci dokola.

Hlavním tématem jsou 3 kanály (three channels) jak přistupovat k praxi. Upavištha turn to right side. Prvním úkolem je, že máme cvičit, aplikovat intenzitu a excersologii (cvíčologii :D) Máme pozorovat jak používáme tělo, k čemu, na co, čím, pro co, kvůli čemu, a postupně jdeme přes pár pozic na střídačku v sále, s cca 4min výdržemi, abychom si to stíhali uvědomovat a zkoumat, abychom vůbec začali vnímat co se děje. Protože člověk není v přítomnosti hned na lusknutí prstů. To znáte určitě 😊 Change. Přemýšlím, jestli se Japonci diví, že nezazní jediná instrukce k tělu nebo k pozici a vzpomenu si, jak jsem Prashantovu lekci prožívala první rok.

Během dalšího úseku mění kurz a vede nás k utišení, ke zjemnění, k soothing the body, pacification of mind-senses-body. Tlumočnice neví, co myslí a jak přeložit soothing, jinak ale moc neváhá a jede. Utthita hasta there at the windows. Máme přestat cvičit a makat, ale zklidnit a zjemnit a ukonejšit tělo-mysl-smysly. Po chvíli, když přestávám "dělat" mnou začne prostupovat laskavost k tělu, k sobě, jdu do měkkosti, a rozlévá se všude ve mě a okolo mě láska, ticho, jemnost a klid. Change side. Je mi najednou dobře celistvě. Jakoby kůže po celém těle dýchala, jako by se ztratily hranice. Relish the breath insdie, enjoy the body inside. Inner bliss. Ví Prashant do jakých stavů lidi vede? No určitě musí vědět, a proto takto vede.

Cítím, jak proudí láska. Když proudí láska uvnitř, a člověk se cítí, paradoxně také přestává být sebe-středný a vidí a cítí ostatní kolem. Jinak. Najednou já a moje a mně není důležité. Někdo nebo něco vedle je důležitější. Podávám mu deku, protože ji potřebuje víc. Dělám někomu místo. Setkáme se očima, jsou prozářené sattvou a hledíte do duše, do vědomých očí. Come forward and listen. Go for inner bliss party.

Opět Prashant zatočí kormidlem a mění navigační kurz na oceánu našeho vědomí. Třetí kanál a přístup, který můžeme nyní využít, jelikož jste k tomu vytvořili kapacitu v soustavě body-mind-senses-breath je o vědění, moudrosti, učení se, poznávání sebe, máme používat tělo-mysl-smysly k tomu, abychom se o sobě něco naučili. Ardha Matsyendrasana. Vystupuji z houpavé energie lásky do čisté přítomnosti. Jakobych uvnitř hledala, cítila, vnímala. Jako bych dosedla na zem. Jakoby se k srdci přidal i bdělý intelekt. Jsem stále ve stabilním nehnutém mocně klidném pozorovateli. Cítím své tělo, co se kde děje, vnímám klidný plynulý dech, jak se mi dýchá lépe, dlouho a hluboko. Turn other side. Vnímám, jak se zbystřila mysl, jak je uvnitř prostor a s praxí odplynuly nejrůznější citta vrtti vrtochy. Cítím, jak se mi zpomalily pohyby. Každý pohyb je k něčemu určený, nedělám zbytečně nic navíc. Netřeba.

Znovu rope Sirsasana, studujte, použijte moudrost, naučte se něco o sobě. Nakonec Janu Sirsasana, nebo block Setu bandha, Savasana. Savasana pro oči, a ústa.

Jsem v takovém stavu, že se mi nechce odejít z haly a rovnou beru podložku a umisťuji ke stěně vepředu. Vím přesně co budu v praxi dělat, mám úplně jasno. Z mysli vymizela jako zázrakem všechna oblaka pochybností, nejistot, strachů. Plánuji si tímto způsobem projít junior osnovu a využít toho citlivého vnímání. Jsem na to ve správné energii. Začínám asi 45min obrácenými, protože mi skončila perioda a má se jimi začínat (viz pdf na webu Geeta Iyengar Practice for women) protože vnitřní orgány se potřebují dát zpátky do zklidnění, a sliznice se má povolit a stáhnout a usadit zpět. Cítím jak to dělá tělu a pánvi dobře, pocit je utišující. Po krátké pauze a pár douškách vody pokračuji sedy a různě si hraju s předklony z mého syllabu, používám tu a tam co jsme dělali v lekcích, a zakončuji rotacemi. 

Vedle mě cvičí tetovaná krásná Indka, občas se jí na něco zeptám a moc dobře se mi vedle ní praktikuje. Cítím z ní odvahu, odhodlání a intenzivní tapas v praxi. Inspiruje mě to. Přála bych si, aby toto jednou v Praze v rámci Iyengar jógy bylo taky. Místo, kde se lidi budou scházet a prostě cvičit, vzájemně se motivovat, protože je to baví a chtějí sami od sebe. Stav z Prashantovy lekce mizí během 15 min, ale přesto zůstávám v krásné koncentraci, cítím posuny a těším se na další požahnaný den.